Zvyšující se povědomí o hrozbách nadváhy či obezity lidí pohání ve snaze objevovat krásy zdravého životního stylu. Zdravá strava, dostatek pohybu, kvalitní spánek – to jsou věci, které všichni znají. Ale co dělat, když přijde chuť na sladké? Pojďme se spolu podívat na jednu z nejpopulárnějších náhražek klasického cukru – kokosový cukr.
Obsah článku
- Nejlepší kokosový cukr – TOP 5
- Co je to kokosový cukr?
- Kokosový cukr má nižší glykemický index
- Jaké výhody má kokosový cukr?
- Jaké nevýhody má kokosový cukr?
- Je kokosový cukr zdravější?
- Jaký je skutečný obsah minerálů v kokosovém cukru?
- Kokosový cukr obsahuje polyfenoly a flavonoidy
- Co tím chceme říct?
- Kokosový cukr: používat nebo nepoužívat?
- Sladíme hodně?
Nejlepší kokosový cukr – TOP 5
Co je to kokosový cukr?
Kokosový cukr se nevyrábí přímo z kokosu, jak název napovídá. Získává se z květů kokosové palmy – přesněji vypařováním mízy z kokosových květů.
Po odpaření veškeré vody vzniknou z mízy krystalky, které nápadně připomínají klasický hnědý cukr: jsou sladké, chuť je velmi podobná a jsou dobře rozpustné i ve studené vodě.
Z chemického hlediska je kokosový cukr velmi podobný klasické sacharóze, kterou známe jako bílý stolní cukr. Za sladkou chuť může právě sacharóza – disacharid složený z glukózy a fruktózy, který tvoří téměř 80 % obsahu kokosového cukru.
Zbytek kokosového cukru tvoří glukóza a fruktóza – ale už ne navázaná ve formě disacharidu, ale pouze jako samostatné molekuly.
Jedna čajová lžička kokosového cukru obsahuje přibližně 4 gramy cukru a 16 kcal. Množství kalorií a obsah sacharidů má tedy kokosový cukr totožné s klasickým bílým cukrem. Kde je potom rozdíl?
Kokosový cukr má nižší glykemický index
Glykemický index je bezrozměrné číslo, které uvádí, jak rychle po konzumaci určité potraviny stoupne hladina krevního cukru (glykémie). Čistá glukóza má glykemický index 100, med přibližně 55. Cukr z kokosových květů má glykemický index pouze 35 (některé zdroje uvádějí 54).
Nutno však podotknout, že glykemický index ti sám o sobě moc nenapoví.
Některé potraviny dokáží glykemický index snížit (například tuky), obsah čisté glukózy nebo jednoduchých cukrů naopak glykemický index zvyšuje. Více než soustředit se na glykemický index proto doporučujeme zaměřit se na celkové složení jídla, resp. jídelníčku.
Nežádoucím propadem energie z důvodu náhlého poklesu hladiny glykémie pomůžeš komplexními sacharidy, jako jsou například ovesné vločky nebo celozrnné pečivo či přidáním tuků k jídlu (ve formě oleje, ořechů nebo avokáda).
Jaké výhody má kokosový cukr?
- podobná sladivost jako klasický bílý cukr
- není rafinován
- nízký glykemický index
- příjemná chuť připomínající karamel
Jaké nevýhody má kokosový cukr?
- obsahuje stejné množství kalorií jako bílý rafinovaný cukr
- má velmi podobné složení jako bílý cukr
- je dražší
- nadměrný příjem může způsobit stejné zdravotní potíže jako bílý cukr
Je kokosový cukr zdravější?
Často najdeš u produktů nápis, že kokosový cukr – narozdíl od rafinovaného bílého cukru – obsahuje důležité vitamíny a minerály. Bavíme se například o železu, zinku, vápníku či draslíku.
Do jisté míry je to pravda. V klasickém bílém cukru nenajdeš ani stopu po vitamínech (asi je jen otázka času, kdy si někdo všimne této díry na trhu! :-D). Zato v kokosovém cukru je jejich habaděj. Nebo ne?
Jaký je skutečný obsah minerálů v kokosovém cukru?
Kokosový cukr obsahuje na 100 gramů přibližně 2 mg železa. Denní doporučený příjem se pohybuje v rozmezí 10 – 15 mg za den. Vezmeme-li v úvahu běžnou porci cukru (1 čajová lžička = 4 gramy cukru), najdeš v ní 0,08 mg železa.
Aby si získal alespoň desetinu doporučené denní dávky železa, musel bys sníst 18 lžiček kokosového cukru.
Podobně je to se zinkem, jehož je v kokosovém cukru na 100 gramů něco těsně přes 2 mg.
Ano, jedna věc je, že cukr nejíme kvůli obsahu vitamínů či minerálů, protože k tomu máme vhodnější potraviny: například ovoce, zeleninu, obiloviny, maso, ořechy či mléčné výrobky.
No na druhé straně – nikdy se ti nestalo, že by ses nechal nalákat podobným sloganem na koupi určitého produktu? Ve snaze žít zdravěji často saháme po věcech, které se alespoň vzdáleně podobají tomu, co si představujeme pod pojmem zdravý životní styl.
Kokosový cukr obsahuje polyfenoly a flavonoidy
Na 100 gramů cca 150 mg polyfenolů a 20 mg flavonoidů. Jedná se o rostlinné látky, které jsou ceněny díky pozitivnímu účinku na zdraví.
Pouze pro srovnání, 100 gramů brokolice obsahuje 290 gramů polyfenolů – takže téměř dvojnásobek, kolik stejná gramáž cukru. Pokud to vztáhneme na běžnou porci, pak porce brokolice (200 g) obsahuje 580 mg polyfenolů, porce kokosového cukru 6 mg polyfenolů.
Chceme-li být korektní a uvést zeleninu se stejným množstvím polyfenolů, je to například mrkev. Na 100 gramů obsahuje přibližně 150 mg polyfenolů – a to je i hmotnost průměrného 1 kusu.
Co tím chceme říct?
Kromě absolutního množství vitamínů, minerálů nebo bioaktivních látek je důležité i to, kolik jich přijmeš v běžné porci nebo to, jak stravitelné či vstřebatelné pro naše tělo jsou.
Proto nedoporučujeme dívat se na kokosový cukr jako na zdroj vitamínů či minerálů, ale pouze jako na sladidlo, které je sice dobrý sluha, ale špatný pán.
Kokosový cukr: používat nebo nepoužívat?
Kokosový cukr nemá oproti klasickému bílému cukru kromě nižšího glykemického indexu žádné supervlastnosti, které by z něj dělaly nadřazené sladidlo. Stále platí, že nadměrný příjem cukru může být škodlivý, současně však jeho přiměřený příjem může mít místo ve zdravém a vyváženém jídelníčku.
Pokud hledáš zpestření do kuchyně, rád si osladíš život a máš rád karamel, pak tě kokosový cukr nezklame. Nečekej však od něj zázraky v podobě zlepšení zdraví či hubnutí – těch se nedočkáš.
Výhodou kokosovému cukru oproti klasickému bílému může být paradoxně jeho cena. Pokud si domů koupíš kokosový cukr, jehož kilogram stojí od 235 Kč výše, budeš s ním podvědomě šetřit víc, než kdyby sis koupil levnější alternativu sladidla. Využiješ ho při pečení i běžném slazení.
Kokosový cukr je třeba používat – jako všechna sladidla – s rozumem.
V tomto případě je třeba myslet i na jeho vysokou kalorickou hodnotu, což je nevýhoda například oproti čekankovému sirupu či březovému cukru (xylitolu).
Sladíme hodně?
Cukr se stal pravidelnou součástí našich životů – a pro někoho téměř drogou. Něco sladkého k zakousnutí po obědě, ke kávě, k telce, po tréninku…
Nadměrný příjem cukru však může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Vezmeme-li v úvahu, že cukr se nejčastěji nachází v potravinách, které jsou současně bohaté na nasycené tuky (různé sušenky, dorty, krémy), vyděláváme si na obrovský problém.
Jsou totiž rychlým zdrojem energie, kterou naše tělo v takovém množství nedokáže využít.
Výsledkem je, že nevyužitou uložíme ve formě tělesného tuku – a tak nám postupně roste nejen chuť, ale také číslo na váze. Nadváha či obezita patří mezi nejvýznamnější faktory rozvoje srdečně-cévních onemocnění kvůli způsobu života, který s nimi jde ruku v ruce.
Neustále zvýšená hladina krevního cukru (která může být například iv důsledku chronického stresu) klade zvýšené nároky na produkci inzulínu. Problém nastává, když buňky vůči inzulínu začnou být rezistentní – jejich receptory na něj jednoduše nereagují. Laicky můžeme říci, že si na zvýšené množství inzulínu „zvykli“.
A od inzulínové rezistence je to už jen krůček k diabetu II. typu.
Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2018 žije na světě téměř půl miliardy lidí s cukrovkou a 43 % úmrtí pod 70 let tvoří právě diabetičtí pacienti (2).
