S rostoucí tendencí obezity ve světě se zvyšuje i povědomí lidí o rizikech, která z ní vyplývají.
Stále vyhledávanějším je BMI (index tělesné hmotnosti), který mnozí berou jako alfu a omegu zdraví. Lidé se honí za tzv. ideální hmotností, přičemž ta sama o sobě o ničem nevypovídá.
V článku se dozvíte:
- co je to BMI a jak ho vypočítat,
- jaké jsou limitace BMI,
- jak se posuzuje nadváha nebo podvýživa u dětí a dospívajících,
- proč bychom se ne vždy měli dívat pouze na hmotnost,
- proč a kdy BMI vznikl.
Obsah článku
Co je to BMI?
Body Mass Index (BMI) nebo i Index tělesné hmotnosti je kvantitativní ukazatel, který na základě výšky a hmotnosti člověka ODHADNĚ množství tělesného tuku v těle.
Patří k nejpoužívanějším diagnostickým metodám při určování obezity – a to i přes řadu limitací (o nich více později).
Po dosazení proměnných do rovnice dostanete číslo, které vás zařadí do jedné z pěti skupin: podváha, normální hmotnost, nadváha, obezita 1. stupně, obezita 2. stupně.
Každá skupina kromě ideální hmotnosti je spojována s určitými zdravotními riziky – protože i nižší hmotnost, než je optimální, s sebou přináší mnohé zdravotní komplikace.
Jak vypočítat BMI?
Pro výpočet BMI budete potřebovat vědět svoji hmotnost a výšku.
BMI = tělesná hmotnost (kg) / tělesná výška² (m)
Při dosazování si dejte pozor na správné jednotky – kilogramy a metry a druhou mocninu výšky.
Příklad: vážíte 70 kg a měříte 181 cm. Váš BMI index vypočítáte následovně:
BMI = 70 / 1,81 ² = 70 / 3,2761 = 21,36
Pokud nepatříte k nadšencům matematiky, můžete využít také naši online kalkulačku pro výpočet BMI.
Jak se hodnotí BMI?
Po dosazení vašich hodnot do vzorce nebo online kalkulačky jste se dopracovali k dvoucifernému číslu. Pokud ne, ještě jednou si zkontrolujte, zda jste zadali správné jednotky nebo neudělali jinou chybu.
Toto číslo nyní zařaďte do jednoho z následujících intervalů. Níže si můžete přečíst, co konkrétní skupina znamená. Nezapomeňte si přečíst i limitace na konci článku, abyste vyloučili, že jste se dopracovali k falešně pozitivnímu nebo falešně rizikovému výsledku.
Hodnota BMI | Skupina |
<17,5 | Podvýživa |
17,5 – 24,9 | Ideální hmotnost |
25 – 29,9 | Nadváha |
30 – 39,9 | Obezita 1. stupně |
>40 | Obezita 2. stupně |
Jak se interpretuje BMI?
Podvýživa
Máte-li nižší hmotnost, než je „ideální“, tělo pravděpodobně nedostává dostatek živin. Často jsou to pacienti trpící anorexií nebo starší lidé.
Hrozí hormonální poruchy, nadměrná únava, slabost, poruchy imunity, poruchy menstruačního cyklu. V případě sportu je pomalejší regenerace a jakákoliv aktivita by měla být konzultována v lékařem.
Nacházíte-li se v této skupině, snažte se cvičením a zdravou stravou propracovat až k ideální hmotnosti. Konzultujte s lékařem nebo nutričním terapeutem (ne výživovým poradcem).
Ideální hmotnost
Někdy označována také jako zdravá. Jedná se o odhadované procento tělesného tuku, které je nejlepší pro fungování hormonálních i ostatních tělesných funkcí. Zdravotní rizika v souvislosti se zdravou hmotností jsou minimální.
Nacházíte-li se v této skupině, snažte se i nadále udržovat přibližně tuto hmotnost.
Samozřejmostí by měl být zdravý pohyb a vyvážená přiměřená strava. Nezaspěte na vavřínech, určitě je mnoho možností, jak můžete své zdraví ještě posílit.
Nadváha
Pokud je vaše BMI nad 25, mírně stoupá riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.
Riziko dále stoupá, pokud žijete nezdravým životním stylem: máte nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání a nevyváženou stravu.
Pokud se nacházíte v této skupině, položte si následující otázky:
- Mám pohyb alespoň hodinu denně?
- Sportuji alespoň jednou týdně?
- Sním každý den alespoň dvě porce ovoce nebo zeleniny?
- Držím si v poslední době stabilní hmotnost?
Pokud jste na všechny odpověděli ano, možná jednoduše patříte do některé z výjimek (viz níže). Zvyšte pozornost, pokud víte, že vaše stravování i pohyb mají mezery.
Možná by se vyplatilo investovat do kvalitního osobního trenéra a konzultací s nutričním terapeutem (nebo šikovným výživovým poradcem).
Obezita 1. stupně
Riziko onemocnění souvisejících s nadměrným množstvím tuku v těle rapidně stoupá. Hrozí rozvoj vysokého krevního tlaku, diabetu II. typu, aterosklerózy či infarktu nebo mozkové příhody.
Pokud jste podle BMI obézní, doporučujeme změřit si obvod pasu, abyste si své podezření potvrdili. Více o obvodu pasu a rizicích souvisejících s nadměrným množstvím viscelárního tuku se dozvíte v tomto článku.
Nic nezkazíte návštěvou lékaře, preventivní prohlídkou, krevními testy a úpravou životního stylu. V tomto případě upřednostněte méně „agresivní“ pohyb pro klouby – například plavání nebo obyčejnou chůzi. Bude skvělé, pokud se časem dopracujete ik silovému tréninku.
Dbejte na zdravé stravování: alespoň 500 gramů ovoce a zeleniny denně, dostatek bílkovin a zdravých tuků. Omezte mastná a smažená jídla, uzeniny a spoustu sladkostí.
Obezita 2. stupně
Ajaj. Zvednutý ukazováček. V tomto stadiu je opravdu vysoké riziko předčasného úmrtí v souvislosti s obezitou. Vaše nejbližší cesta by měla směřovat k lékaři, který vám poradí, co dál. Potřebná bude radikální změna životního stylu – k lepšímu.
Pokud není rozhodnut řešit svůj problém (ano, je to problém) s lékařem, využijte alespoň rady z procházející části (viz Obezita 1. stupně).
Kdy je užitečné znát BMI?
Bylo by hloupé tvrdit, že BMI je zcela nepoužitelné, neboť nezohledňuje a, b nebo c. Faktem je, že patří k základním diagnostickým metodám při zjišťování obezity a rizik z ní vyplývajících (spolu s obvodem pasu, hladinou krevních lipidů, hodnotou krevního tlaku apod.).
Ve spojení například s obvodem pasu vám může hodně napovědět, pokud jste dospělý a patříte k běžné populaci. To znamená, že silově cvičíte maximálně rekreačně a nemáte velké množství svalů, které by mohlo zkreslit výsledky.
Nevýhody BMI
Už Quetelet (tvůrce BMI, viz níže) si byl vědom několika nedostatků, které s sebou výpočet BMI přináší.
BMI nezohledňuje několik faktorů, proto není vhodné jej využívat jako jediný nástroj posuzování obezity.
Co BMI nezohledňuje?
- věk
- pohlaví
- složení těla
- rozložení tuku
Věk
Hodnotit tělesnou hmotnost samostatně prostřednictvím BMI není vhodné v dětství ani v období puberty. Pro posouzení podvýživy nebo nadváhy v dětském věku se používají tvz. percentilové grafy, které zohledňují i rozdíly v obdobích růstového spurtu u dětí. Existují samostatné percentilové grafy pro dívky i pro kluky, což z nich činí mnohem vhodnější nástroj.
Také v případě starších osob mohou být hodnoty BMI zkresleny. Staří lidé ztrácejí chuť k jídlu a jedí méně. Často v jejich jídelníčku chybí dostatek bílkovin, ubývá jim svalová hmota a tak mohou trpět podvýživou i v případě, že jejich BMI je v normě.
Pohlaví
Ženy mají přirozeně vyšší množství tělesného tuku. Pokud bychom porovnali dvě stejně vysoké osoby – jednoho muže a jednu ženu se stejným BMI, muž bude mít pravděpodobně mnohem více svalů. Nebo naopak, žena bude mít více tělesného tuku. Vypovídá to něco o zdravotních rizicích? Nemusí. Je to vhodný nástroj pro srovnání? Určitě ne.
Složení těla a rozložení tuku
Od rozdílných pohlaví se dostáváme až k jedné z nejvýznamnějších limitací BMI.
Právě složení těla je důvodem, proč mnozí kulturisté (siloví trojbojáři, vzpěrači nebo jen prostě fanoušci silového tréninku) budou na základě BMI hodnocení spadat do kategorie (minimální) nadváhy, přičemž jejich množství tělesného tuku je často mnohem menší, než je tomu u běžné populace .
Riziko zdravotních komplikací však nesouvisí pouze s celkovým množstvím tělesného tuku, ale mnohem důležitější je jeho lokalizace.
Obzvlášť nebezpečný je tzv. viscelární tuk (nitrobřišní), který obaluje vnitřní orgány, je metabolicky aktivní a může narušovat hormonální rovnováhu organismu. Více o viscelárním tuku a o tom, jak se ho zbavit, jsme psali v tomto článku.
Co to znamená v praxi?
Představme si dva 35 leté chlapy: Jozef je velký fanoušek fast foodu, jeho obvod pasu je 105 cm, váží 104 kg a měří 180 cm.
Míša posiluje a už naoko je vidět, že má mnohem více svalů, než Jozef. Rovněž váží 104 kg a měří 180 cm. Obvod pasu má 80cm. Jejich BMI bude stejné.
Bude stejné i riziko vzniku zdravotních komplikací? Sotva.
Historie BMI
Obezita ve světě roste obrovským tempem, ale překvapením je zjištění, že si toho všimli už na začátku 19. století. Právě tehdy si všimli, že rapidně přibývá úmrtí obézních lidí. To trápilo zejména pojišťovny, které hledaly způsob, jak zařadit lidi do určitých rizikových kategorií.
S odpovědí přišel v roce 1831 belgický statistik a matematik Adolf Quetelet. Jeho záměr v té době byl však jiný a více než obezita ho trápilo, jak se člověk v průběhu života mění. Jak roste, jak tloustne.
Sbíral data novorozenců, dětí i teenagerů a později se zaměřil na dospělé – a vznikl tzv. Queteletův index – nebo BMI, jak jej známe dnes.
Název BMI je používán od roku 1972, kdy jej Ancel Keys se svými spolupracovníky použili v Journal of Chronic Diseases (Časopisu chronických chorob). Keys se o Body Mass Indexu vyjádřil, že „není-li zcela uspokojivý, tak je alespoň tak dobrý, jako jakýkoli jiný index relativní hmotnosti, který indikuje relativní obezitu.“
Mohlo by vás zajímat:
S problematikou hubnutí úzce souvisí i hodnota bazálního metabolismu. Co to je, proč byste ji měli alespoň přibližně znát a na čem opravdu záleží při hubnutí se dozvíte v tomto článku.
Zdroje:
BLACKBURN, Henry; JACOBS JR, David. Commentary: Origins and evolution of body mass index (BMI): continuing saga. International journal of epidemiology, 2014, 43.3: 665-669.
Garabed Eknoyan, Adolphe Quetelet (1796–1874)—the average man and indices of obesity, Nephrology Dialysis Transplantation, Volume 23, Issue 1, January 2008, Pages 47–51, https://doi.org/10.1093/ndt/gfm517
ROTHMAN, Kenneth J. BMI-related errors in the measurement of obesity. International journal of obesity, 2008, 32.S3: S56.